Uzbekistán byl po staletí součástí perské říše a perské kultury, k níž neodmyslitelně patří i šachová hra. Samotné slovo šáh v perštině znamená král a i v zakončení šachové hry je pronesena perská formule „šach mat“, což doslova znamená král je mrtvý. Kdysi jsem četl, že nejstarší nalezené šachy byly […]
Hedvábná stezka
V Taškentu….
Ačkoliv bylo velmi brzy ráno, teplota už tehdy dosahovala velmi nepříjemných hodnot. Kromě jemného oparu na obloze, nic dalšího slunci nebránilo, aby vytvořilo peklo na zemi. Stanice metra se nacházela asi patnáct minut pěšky od hotelu, a tak nás čekala menší procházka. Cestou jsme se chtěli porozhlédnout po nějakém bankomatu, […]
Uzbekistáne jsme tu!
Neměl jsem od mezinárodního letiště v Biškeku žádná očekávání a myslím, že se i všechna naplnila. Ale asi tím nejlepší zážitkem byl samotný vstup do letištní haly, kdy jsem musel projít prvním scannerem zavazadel. Jen co moje krosna projela, otočil se na mě sekuriťák a povídá: „Je to vaše?“ „Jo.“ […]
Poslední dobrodružství v Kyrgyzstánu
Další ranní cesta do Jyrgalanu se tentokrát neobešla bez komplikací. V jedné malé vesnici nás zastavil místní úplatek chtivý policista přímo u své stanice. Co se dalo dělat, zastavit jsme museli. To že bude chtít peníze bylo zřejmé už z policistova dychtivého pohledu do automobilu, kdy očima hledal, za co […]
Bažiny kyrgyzských hor
Projeli jsme kolem prvních jyrgalanských chatrčí, které ještě měly střechu i zbytky plotu a pokračovali po prašné cestě dál, až jsme dorazili na náměstí či spíše náves. Tedy, nevím jistě jestli to náměstí či náves skutečně byla, ale splňovala všechny její prvky, tak jak je známe z Čech. Zastávka na […]
Od jezera Issyk-kul do Karakolu, ráje trekařů
Když jsem se ráno vzbudil, ostatní cestovatelé byli už po vydatné snídani a pomalu opouštěli penzion paní Světlany, aby pokračovali dál na své cestě. Ještě jsme se ale stihli rozloučit a popřát si hodně cestovatelského štěstí. Vydatnou snídani jsme si pak dopřáli i my, a začali se balit a chystat […]
Od Buzkaši k jezeru Issyk-kul
Další den ráno se počasí umoudřilo, a po otevření dveří jurty, prudké slunce a čerstvý vánek vyplnily prostor, kde jsme ještě před chvílí spali. Ačkoliv bylo ještě poměrně brzo ráno, tak se z venku ozýval ryk koní, hlahol jejich jezdců a popotahování hlenů zrovna procházejících nomádů. I my jsme byli […]
Nomádský život u jezera Sonkol
Ztracené Italy jsme opouštěli s divným pocitem v žaludku a s neblahým tušením, že něco podobného se může stát i nám. Pro jistotu jsem snížil rychlost a snažil se přizpůsobit jízdu cestě, na které teď přibylo kamenů a mamutích jam. Nakonec jsme do první civilizace, malé vesničky po cestě dorazili […]
Ztraceni v kyrgyzské pustině
Jen co jsme opustili Naryn, všechno se rázem změnilo. Silnice se stala liduprázdnou a pustá planina opanovala okolní krajinu, jen v dáli se tyčící velehory nám stále připomínaly, že jsme v Kyrgyzstánu. Cesta byla pohodlná a na mě v plné míře dopadlo vše příjemné, co cestování přináší, a řízení naší […]
O tom, jak jsme vyzráli na kyrgyzskou policii
Zastavili jsme naši Ladu za jiná již zastavená auta a čekali s čím policisté přijdou. Bylo více než pravděpodobné, že ať už jsme spáchali či nespáchali cokoliv, budou chtít přispět na soukromou svačinu. Čekali jsme několik minut a stále nikdo nepřicházel, už jsem chtěl skoro navrhnout ať odjedeme, když v […]