Recent Posts

Transsibiřská magistrála

Ahoj Číno!

Náš klidný let z Úlánbátaru byl zakončen hladkým přistáním na pekingském mezinárodním letišti kolem druhé hodiny ranní. Pro dopravu po letišti jsme použili letištní vlak a po imigrační proceduře a vyzvednutí zavazadel jsme se ocitli v příletové hale. Náš problém byl v tom, že bylo teprve něco málo po třetí hodině ranní […]

Transsibiřská magistrála

Sbohem Čingischáne a nomádi

Ráno nás u snídaně Sonja překvapila vařeným vajíčkem. Vajíčko je v Mongolsku něco poměrně neobvyklého a stejně tak vzácného. Podobně tomu je i u ovoce. Absence možnosti pěstovat ovoce a zeleninu se výrazně podepsalo i na míře obezity obyvatelstva mongolských stepí a celkově na stavbě těla Mongolů, kteří po generace jedli výhradně […]

Transsibiřská magistrála

Náš život s mongolskými nomády

Náš druhý den v Mongolsku jsme byli nastoupeni v osm ráno před panelákem ulánbátarského sídliště a čekali na náš expediční transport. S menším zpožděním dorazila dodávka ruského výrobce GAZ i s naší průvodkyní Sonjou a řidičem jehož jméno znělo jako říhnutí. Dost možná to i říhnutí bylo, protože opravdu nevím, jestli se představoval […]

Transsibiřská magistrála

Ulánbátar a festival Nádam

V Ulánbátaru jsme měli zamluvený hostel, který byl od nádraží vzdálený asi šest kilometrů, takže jsme udělali radost jednomu z dotírajících mongolských taxikářů a nechali se odvést. Ten den, co jsme do Ulánbátaru dorazili, probíhal i tradiční mongolský festival Nádam, což v překladu znamená něco jako „tři mužské hry“. Mezi tyto hry […]

(Matné) vzpomínky na Afriku

Vítejte v Tanzánii

Přílet do Tanzánie Vítejte v Tanzánii! Po 14 hodinách od startu v Praze, čtyřech filmech a několika pivech jsme poměrně unavení přistáli v půl třetí ráno na dar es salaamském letišti. Naše cestovatelská banda měla stejný základ jako vždycky. Tedy mě, Pepu a Mikyho, který sotva stihl odlet z Prahy, […]

Transsibiřská magistrála

Cesta z Irkutsku do Mongolska

Vlak odjížděl už v sedm ráno z hlavního irkutského nádraží, takže moc času na prospání po včerejším skoro padesáti kilometrovém pochodu nebylo. Manželka majitele hostelu nám udělala stejnou snídani jako všechny předchozí dny a dokonce nám zavolala i taxi. Taxi, no spíš nějakého svého známého Burjata, který přijel, podle mě […]

Transsibiřská magistrála

Ztraceni u Bajkalu

Vzbudili jsme se do sychravého a vlhkého irkutského rána. Sice už naštěstí nepršelo a my mohli na naši slíbenou túru sibiřskou tajgou vyrazit, ale ideální počasí rozhodně nevládlo. Nebe bylo škaredě šedivé a hrozilo propuknout v déšť každým okamžikem. Avšak představa toho, že bychom strávili další den opět zavření uvnitř […]